Slovník pojmů | Studio HAPPY TIME

SLOVNÍK POJMŮ

Z tanečního slovníku

Orientální tanec

je tanec původně ze Středního východu. V současnosti je ve světě velmi rozšířený a těší se značné popularitě. V České republice se také často nazývá břišním tancem. V Americe se zase nazývá „bellydance", ve Francii „dance du ventre", v Řecku „cifte telli" a v Egyptě „Raqs Sharqi".

Irský tanec

se řadí mezi folklorní tance, počítá se také mezi tzv. „softy" tance a irský step, což je tzv. „hard" tanec. Mezi klasické irské tance a hudbu patří i světoznámá irská skupina Lord of the Dance.

Flamenco

je hudebně-taneční kultura. Kolébkou a současným centrem je Andalusie na jihu Španělska. Flamengo vzniklo mezi cikány, kteří tam v 15. století doputovali až z Indie přes Pákistán a Egypt. Proto se ve flamencu cikánská kultura mísí spolu se španělskou, indickou, židovskou a arabskou kulturou.

Z výtvarného slovníku

Akvarel je malba, pro kterou se využívá barev rozpustných ve vodě tzv. vodových barev. Může se malovat na rozličné povrchy, nejčastěji se užívá papíru, ale i papyrus, plast či kůže, dřevo, látka nebo plátno. Vodová barva zcela nekryje a tak podklad obvykle prosvítá.

Tempera

je italský výraz: Al Tempera. Je to malířská technika, pro kterou jsou charakteristické krycí rychleschnoucí a nelesklé barvy spolu s nesplývavými tóny, jejichž ředidlo je ve vodě rozpustná emulze. Zejména v minulosti byla používána tzv. vaječná tempera.

Koláž

je jednou z pozoruhodných a zároveň typických technických i výrazových technik, které se objevily na umělecké scéně ve 20. století. Koláž umožňuje rychle, bezprostředně i přesněji najít souvislosti mezi některými výtvarnými, literárními nebo filozofickými prvky, kde je pro takové vyjádření těžké hledat vhodnější způsob. Pojem „koláž" se přenesl i do dalších oborů, kde se využívá sestřihu a spojení či propojení různých částí do nových celků. Mluvíme o koláži např. v hudbě, literatuře či filmu. Fotokoláž má svou historii, třebaže novodobou, právě tak i aplikace koláží ve videoartu, reklamě nebo knižní grafice a ostatních formách tvorby.

Malba

je technika nanášení barev v souvislých vrstvách na nějaký podklad, převážně za pomoci štětců. V přeneseném významu slova znamená i produkt (objekt) této činnosti. Od kreseb se liší použitým nástrojem (např. štětec) a plošností, se kterou je barva nanášená. Používá se hlavně ve výtvarném umění. V neuměleckém směru je malba synonymem i pro běžné nátěry či natírání. Základ slova malba, malíř, malovat apod. vychází z německého malen, což vychází ze starohornoněmeckého mal = „skvrna či znamení", jehož původ je často spojovaný s indoevropským kmenem mel- , což naopak znamená „tmavý, černý".

Z fotografického slovníku

Fotografie je proces získávání a uchovávání obrazů za pomoci specifické reakce na světlo. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odráží daný objekt, na světlocitlivé médium za pomoci časově omezené expozice. Proces se uskutečňuje mechanickými, chemickými či digitálními přístroji tzv. fotoaparáty. Slovo „fotografie" pochází z řeckých slov „světlo" a grafis (tzn. „štětec", „psací hrot") či grafe, což dává dohromady „kreslení světlem" nebo-li „zprostředkování pomocí obrysů" anebo zkrátka „kreslení".

Fotoaparát

je přístroj, který slouží ke zřizování fotografie. Každý fotoaparát je v zásadě světlotěsně uzavřená komora s malým otvorem tzn. optickou soustavou tzv. objektivem, pomocí něhož dovnitř vstupuje světlo, a nějakým druhem světlocitlivé záznamové vrstvy na druhé straně, na které dopadající světlo kreslí obraz.

Optika

v původním významu představovala část fyziky, která pojednává o světle, jeho šíření v různých prostředích i na jejich rozhraních. Optika se zabývá vzájemným působením světla a látky, dále zkoumá podstatu světla a ostatní jevy s tím související. Světlo je ale pouze částí spektra elektromagnetického záření. Ostatní druhy záření mají velké množství vlastností, které je vhodné popisovat prostřednictvím optiky. Optiku je možné chápat také jako nauku o záření.

Fotogram

je umělecká fotografická technika bez fotografického optického přístroje „kamery". Jedná se o stínový obraz, který je vytvořený tak, že autor v temné komoře umístí pod zvětšovací přístroj či další zdroj světla neexponovaný tzv. fotopapír, vlastně jakýkoliv světlocitlivý materiál, na němž vytvoří kompozici z různých průsvitných předmětů. Po osvícení papíru, vyvolání a ustálení vznikne obraz, kde na černém pozadí vystupují bílé nebo šedé předměty. Podle délky expozice a průhlednosti předmětů.

 


 

scroll back to top